Jak nás karanténa naučí…

Když to začalo být s tím Covidem takové nahnuté, tak jsme si v ASN+ sedli a velmi rychle se shodli. Nesmíme polevit za žádnou cenu. Pohybujeme se na poli informačních technologií, automatizace a elektroniky, a máme ty nejlepší předpoklady k tomu, abychom vše ustáli. Proč? Protože máme plán!

1) Time to shine

Teď je ideální doba ukázat naším potenciálním zákazníkům, že je dobrý čas pro inovaci a optimalizaci a že by to měli dělat s námi. Ideálně přesunout fokus do online komunikace a trochu se zase zamyslet nad tím, kde přidáváme hodnotu. Se stávajícími zákazníky v tom jsme v dobrém i ve zlém a teď přišla řada na ty zlé časy a my je chceme podržet. A vůbec je fajn mít krizi, člověka to nutí myslet outside the box. Nebo?

2) Zůstaň v kontaktu – komunikuj, ale vocaď pocaď

Všichni jsme se přesunuli do online světa a umět efektivně komunikovat je klíč k úspěchu. Byl jsem svědkem setkání top managementu státního podniku, týmů v korporátech i strategických poradách malého start-upu. Komunikační neduhy jsem viděl napříč tímto spektrem. Navzdory tomu, že pracuji trvale remote, tak na komunikační šumy netrpíme. Těm šumům říkáme “muž s koženou brašnou” a “bílé domy” – ne každý muž s koženou brašnou je zloděj a není bílý dům jako bílý dům. Jasně, občas se nám to zvrtne a bavíme se i dvě hodiny, ale důležité je si na konci callu všechno shrnout a říct si co z toho hovoru pro každého plyne… ať se jen tak neplká;)

3) Tým vs. problém.

Už dříve jsme si zakázali slovo problém, místo toho používáme “výzva”. A s mindsetem to dělá divy. O to víc, když kolem sebe postavíte tým lidí, se kterými ty výzvy řešíte rádi. Pak vám nepřipadá nic jako problém. Teď vás to asi nezachrání, ale až to všechno pomine, tak si dvakrát rozmyslíte s kým spolupracovat a s kým ne.

4) Pravidla life-hackingu v praxi

Je to dřina, ale daří se nám aplikovat některé zásady life-hackingu (ahoj Jirko), které nám pomáhají s produktivitou práce doma i v open spacech – rozhodně největší pastí je vyrušování a notifikace (mobily, internety, znáte to…). Jeden by řekl, že když se přesuneme všichni z open spacu do poměrně hodně uzavřeného spacu, tak se budeme více soustředit, protože Pepa vedle mě mi nesmrdí pod nos svojí koprovkou k obědu. Ale opak je pravdou… Když je člověk doma a není tam sám, tak najednou zjišťuje, že řečnická otázka „tyjo co si dáme dneska k obědu…?“ mu rozstřelí fokus na dobrou půl hodinu.

Snažíme se respektovat tzv. “hlubokou práci”. Během hluboké práce neexistuje nic jiného než ten daný problém.. pardon výzva. Není hlad, žízeň, karanténa, nic… Proto, když víme, že náš kolega na něčem pracuje (občas si to dáme i do kalendáře, který si navzájem sdílíme), tak mu nevoláme, nepíšeme, ale někam si to poznamenáme a probereme to pak všechno najednou.

Závěrem…

Až se všem povolí uzda a opět se business rozjede plným proudem, tak budu bedlivě sledovat změnu chování podniků a lidí kolem sebe. Myslím si, že se ukáže pravá tvář spousty firem. A na druhou stranu je to skvělá příležitost udělat si nějaké to PR. Budeme radši u banky, která kasíruje poplatky, úvěry, splátky jakoby nic a nebo půjdeme k bance, která odloží 3 splátky hypotéky? Budeme spolupracovat s firmou, která si zkrátí dobu splatnosti nebo s firmou, která je ochotná ji naopak prodloužit? Rád bych viděl, že zůstaneme v businessu věrní těm, kteří přečkali krizi se ctí. Že se vyčistila komunikace a neplánujeme schůzku a zasedačku kvůli každé prkotině. Že respektujeme své kolegy a jejich práci a že i když se musí ta moje věc vyřešit as ASAP as possible (vyšší úroveň ASAP), tak to nechám na vhodnější chvíli. Zkrátka těším se, kam nás to posune.